Dětské sny jsou mnohem intenzívnější než sny dospělých . Děti do nich totiž často přenášejí události předešlého dne , jakož i zážitky , které se jim nastřádaly v ten konkrétní den . Bez odezvy nezůstávají ani vnější podněty , jako jsou televize , pouliční ruch a také napínavé knihy - právě ony se ve snech ( především úzkostných ) často projevují .
Takové sny je potřeba brát velice vážně , zejména když se dítě vzbudí zpocené a vyděšené . Může se stát , že se bude snažit skrývat svůj strach za drzé chování .Dětské sny jsou často odrazem duševní tísně dítěte . Jejich odhalení může rodičům napomoct zvládnout problém , který dítě trápí . Proto je důležité naslouchat a nechat dítě povyprávět , co se mu v noci zdálo . Povídání dítěte o snu ,často zmatené , by se nemělo zjednodušovat a odbýt větou - to nic , to byl jen sen .
SPÁNEK
Když spíme , náš krevní oběh i dýchání zůstává v činnosti .Mnoho tělesných funkcí je utlumených , ne však funkce psychické .Právě snění potvrzuje , že ve spánku přemýšlíme , i když na jiné úrovni než v bdělém stavu . Vzhledem k tomu , že si svoje sny pamatujeme , musí se vzpomínky vytvářet i ve spánku . Hranice mezi spánkem a bděním je stanovena na ten okamžik , kdy se zúží papily , oční koule se pohybují směrem nahoru , svalstvo uzavře víčka a výrazně se sníží příjem podnětů z vnějšího světa .
Statisticky bylo zjištěno , že novorozenci spí 18 - 20 hodin denně , 2-4 leté děti více než 12 hodin , 6 - 10leté děti 10 - 12 hodin , 13- 14letí už vystačí s 8 hodinami spánku . Realita však bývá jiná .Potřeba spánku je u každého člověka velice individuální . Novorozenec prospí 18-20 hodin , ale nejdelší doba nepřerušeného spánku je zpravidla 4 hodiny . Už po 16 týdnech života dokáže většina dětí spát 8 a 1/2 hodiny bez přerušení .
Zdravé děti obvykle upadají do hlubokého spánku záhy po usnutí . Po dvou hodinách se dají probudit jen násilím , později se spánek stane lehčím , v šesté hodině se přibližuje takřka bdění , potom je spánek znovu asi tři hodiny lehký a po něm následuje náhlé probuzení . Délka spánku u dětí , které už nejsou v kojeneckém věku , je zcela individuální . Například některým 8letým dětem stačí osm hodin spánku , zatímco jiné spí 11- 12 hodin a často si pospí i po obědě . Spánek je pro každého lékem a jeho délka je různá .
SPÁNKOVÝ CYKLUS
FÁZE 1 - Tvoří přibližně 5% spánku - dítě usíná , ,, vchází ,, do spánkového cyklu nebo se z něj probouzí , jeho oči se pohybují velmi pomalu , svalová aktivita se zpomaluje . Z této fáze se dítě může rychle probudit .
FÁZE 2 - Tvoří přibližně 50% spánku dítěte - zpomaluje se mozková aktivita , zastavuje se pohyb očí , klesá mu tělesná teplota , jeho dýchání se stává pravidelným .
FÁZE 3 a 4 ( HLUBOKÝ SPÁNEK )- Tady probíhá většina regeneračních procesů , nejsou přítomny žádné pohyby očí ani svalová aktivita , krevní tlak a tep se zpomalují . Vzbudit dítě v této fázi je velice těžké . Po probuzení není schopné okamžité reakce a i po několika minutách od probuzení je dezorientované .
FÁZE 5 ( REM SPÁNEK ) - V mozku probíhá jakési uspořádávání zážitků a aktivit , které jsme podstoupili během dne . Dýchání dítěte je zrychlené , nepravidelné a povrchní , očima rychle kmitá všemi směry , má snížené svalové napětí , jeho tep a krevní tlak se zvyšují . Probudíme-li dítě v této fázi spánku , obvykle nám popíše svoje sny . Těchto 5 fází se pravidelně opakuje , během jedné noci absolvuje dítě obvykle 4 a 5 spánkových cyklů .
Jeden spánkový cyklus trvá v průměru 90 minut , z čehož 80 minut připadá na non -REM spánek a jen 10 minut na REM spánek .
NEKLIDNÉ NOCI A JEJICH PŘÍČINY
Přirozeně , u dětí existují různé problémy se spánkem , které nejsou spojené s výchovou - trápí je mléčný zub , bolesti bříška , ucpaný nos ...
Jsou ale děti , které ze spánku křičí hrůzou , srdce jim buší o sto šest nebo se dusí . Výkřiky hrůzy většinou souvisí s úzkostným snem , který dítě rozruší . Co v takové chvíli dělat ? V každém případě musíme dítě uklidnit a utišit , aby vědělo , že nemá důvod se bát . Když se dítě uklidní , znovu usne a na strach do rána zapomene . Většina dětí z takovýchto záchvatů vyroste .
Dalším problémem , který může trápit děti a rodiče , je skřípání zubů .Příčinou může být nesprávný skus dítěte - proto by bylo dobré poradit se se zubařem . Pokud se skřípání objeví jen párkrát a už se nevrátí , nemusejí si rodiče dělat starosti .
Jednou z nejčastějších příčin neklidných nocí je i mluvení ze spánku - většinou se jedná o nesrozumitelné drmolení . Často je provázeno iracionálními či rytmickými pohyby těla . Během nočního mluvení ze spánku není vhodné si s dítětem povídat . Spíše ho opět jen pohladˇte , případně jinak utište .
Častým jevem u dětí je , že ve spánku rytmicky pohybují hlavou nebo celým tělem . To vůbec nemusí souviset s nějakým snem , právě naopak - tyto pohyby se mohou do snu začlenit . Ve většině případů tato noční ,, gymnastika ,, pomine . Rodiče by měli kvůli opatrnosti vystlat postel dítěte měkkými polštáři a dávat pozor , aby dítě nenarazilo na tvrdé hrany .
NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY - NOČNÍ DĚSY
Jde o noční epizody extrémního děsu a paniky , které jsou spojené s křikem a neklidem a jsou provázeny intenzivními tělesnými příznaky . Dochází k nim obvykle během první třetiny nočního spánku . Dítě se probouzí s panickým křikem . Dost často běží ke dveřím , jakoby se snahou uniknout . Pokusy ostatních o ovlivnění situace mohou vést k ještě intenzivnějšímu strachu . Po probuzení dítě nemá většinou žádnou vzpomínku na noční děs . Tento stav je blízký somnambulismu - náměsíčnosti .
NOČNÍ MŮRY - ÚZKOSTNÉ SNY
Noční můra je sen naplněný úzkostí a strachem s velice podrobnou vzpomínkou na obsah snu .Sen je velmi živý a jeho obvyklým tématem je ohrožení života , bezpečí . Během typické epizody se objevují vegetativní příznaky , ale většinou se neobjevuje ani křik , ani pohyby .
U dětí s noční můry obvykle vztahují na specifickou fázi emočního vývoje bez jakéhokoli narušení . Z výzkumu anglických vědců vyplinulo , že noční můry mělo 19% čtyř - až sedmiletých dětí , osmi - až desetileté trápily noční můry až v 69% . A jedenácti - až čtrnáctileté děti je měly jen v 12% .
Lze tedy předpokládat , že děsivé sny mají svůj význam zejména v předpubertálním věku .Vyskytují se více u chlapců než u dívek .
Hodně blízko k sobě mají noční děs a náměsíčnost .
NÁMĚSÍČNOST - SOMNAMBULISMUS
Jedná se o stav porušeného vědomí , ve kterém jsou nakombinované fenomény spánku a bdělosti . Během záchvatu vztane dítě z postele , prochází se .Většinou opustí pokoj a občas může vyjít z domu . Nejčastěji se ale vrátí do své postele - budˇ samo , anebo pod jemným vedením jiné osoby . Po probuzení si obvykle na údalost nepamatuje .
Stejně jako noční děs jsou takové příhody obvyklejší v dětství , což poukazuje na úlohu vývojových faktorů .
ŘEČ TĚLA VE SPÁNKU
Známe mnoho spánkových poloh , kterým právě děti dávají přednost . Už asi tříměsíční miminko začne ve spánku zaujímat určitou pozici , kterou si potom uchovává jako ideální polohu , ve které usíná a uklidní se .
V pozdějších měsících se dítě před usnutím otáčí sem a tam , dokud nezaujme polohu , která je pro ně nejvhodnější . Některé děti spávají na kolínkách s tváří dole a zadečkem vystrčeným nahoru - v tzv.poloze sfingy . Jiné děti si s oblibou lehají do čela postele . Jak bylo zjištěno , děti mají v této poloze velmi živé sny . Živé děti zůstávají ležet v poloze , ve které usínají , po celou noc .
NĚKTERÉ OBLÍBENÉ POLOHY DĚTÍ : PLODOVÁ
Dítě se stočí jako plod v lůně a rukama a nohama si zakrývá téměř celou přední část těla - rukama si často schovává tvář . Děti , které mají v oblibě tuto polohu , mají zvýšenou potřebu bezpečí a ochrany . Potřebují silný citový vztah - zejména k matce .
Starší děti zaujímají tuto polohu už jen zřídka . Jejich nejčastější poloha je tzv.poloplodová , až 75% osob v této poloze usíná - praváci na pravé straně , leváci na levé straně . Této poloze dávají přednost zejména děti , které jsou pozitivně naladěné a nemají problémy vyrovnávat se s psychickými problémy . Na základě různých pozorování bylo zjištěno , že děti , které spávají v této poloze , téměř vůbec netrápily úzkostné sny .
POLOHA NA BŘIŠE
Děti , jež rády spávají v této poloze , bývají sebevědomé a velice důkladné . Bráníme-li dítěti zůstat v této poloze , rozčílí se a vzbudí se úplně zpocené . Děti často mívají noční můry , pokud se v noci otočí do jiné , méně obvyklé polohy .
KRÁLOVSKÁ POLOHA
Jedná se o polohu na zádech . Děti spící zejména v této poloze často ze spánku mluví . Dobrou vlastností těchto dětí je , že jim není možné nahnat strach a ze všeho si odnesou něco pozitivního .
Z výskumu vyplívá , že v průběhu noci vystřídáme dvě či tři polohy .
KDO NOSÍ SNY ?
Pluje po obloze velká lodˇ , která veze sny všem dětem ? Anebo je přináší skřítek ? Či snad přicházejí z hlavy ?
Sny se dětem i nám dospělým zdají v tzv. REM fázi .Různými pokusy se zjistilo , že pokud se lidem brání ve snění - tedy je opakovaně někdo budí v REM fázi - jsou ve zvýšené míře podráždění , úzkostliví a mají sníženou koncentraci . Když je následující noc nechali spát bez přerušení , dohnali svoje ztracené sny - místo čtyř REM fází jich měli sedm .
Děti krátce po usnutí upadají většinou do dvouhodinového tvrdého spánku , potom spánek začíná být méně klidný a dítě začíná snít . Jestliže rodiče dítě probouzejí v této fázi , dlouhodobě mu škodí , protože způsobují , že koncentrace dítěte je další den oslabená , je ve zvýšené míře podrážděné , ve škole nedává pozor a má tendenci reagovat úzkostí a pláčem . Probudí-li se děti na konci REM fáze samy , ohrožené nejsou - budˇ hned usnou , anebo povypráví rodičům svůj sen , který před chvílí prožívaly . Když dítě vzbudíme několik minut po REM fázi , už si na svůj sen nepamatuje . Ale na zvláště působivé sny si dítě dokáže vzpomenout ještě hodinu po probuzení .
ZDÁ SE DĚVČATŮM VÍCE SNŮ NEŽ CHLAPCŮM ?
Zjistilo se , že děti sní stejně . Jediný rozdíl je v tom , že holčičky asi do 9 let věku dokázaly dříve než kluci o svých snech mluvit . Jejich líčení bylo podrobnější , chlapci reprodukovali svůj sen krátce a méně podrobně .
Naopak při nočních můrách více chlapců než dívek vědělo , co se jim ve snech přihodilo . Všeobecně kluci reagovali mnohem bázlivěji , zatímco holky se probouzely vyděšené jen zřídka . Tato skutečnost je pravděpodobně způsobena tím , že děvčata se dokážou zbavit svých flustrací ještě před usnutím , zatímco chlapci usínají velmi brzy po ulehnutí . Rozdílná je i reakce na noční můru v závislosti na pohlaví - dívky častěji utíkaly do postele k rodičům , chlapci na své rodiče volali . Sny dětí mají velkou výpovědní hodnotu . Do snů si děti promítají nejen to , co zažily v průběhu dne , ale i svůj strach a úzkost . Velice často jsou maskované do různých podob , které nesouvisí s realitou . Pro rodiče je proto důležité , aby pozorně naslouchal vyprávění dítěte o jeho snech .
Rodiče se často diví , že oni sami se v dětských snech prakticky vůbec neobjevují . Vysvětlení může spočívat v jednoduchém faktu : rodiče jsou pro děti - a nezáleží na tom , v jakém věku - velice důležíté osoby . Dokud je dítě menší , je rodič téměř neporazitelný , nepřemožitelný , nesmrtelný - někdo , kdo je silnější a lepší než Superman .Jeho slovo je zákon .Pokud se tedy vyskytne něco ( nějaká událost ) , co je v rozporu s tímto přesvědčením , jeho podvědomí skryje tuto skutečnost ve snu do obrazu a promítne napětí mezi rodiči a dítětem do podobenství nebo bajky . Přísný otec se tak může změnit v divokého tygra , který dítě ohrožuje , či nespravedlivý trest od rodiče může být prezentován jako úplná samota a pouštˇ . Hlavním tématem snů tří - až čtyřletých dětí jsou zvířata .
VNĚJŠÍ PODNĚTY A SEN
Sny - zejména ty děsivé - bývají často spojené s hlukem . Do snu z venku pronikají ránykladiva ,rachot sekačky nebo řev motoru . Ve snu však zvuky dostávají úplně jiný význam a v mnoha případech je hluk také bezprostřední součástí noční můry .
Zavřené oči ve spánku zabezpečují , že jsou podněty zvenku zdrženy . Proto pokud matka rozsvítí , když dítě spí ,může se stát , že tento světelný podnět pronikne zavřenými víčky , slabý vjem ovlivní sen a projeví se jako blesk či světlomet auta . Na snové události mají vnější podněty malý vliv . Jinak je to s dotykovými podněty , ty dokážou na snový děj působit víc . Běžné vnější podněty dítěti neuškodí . Rodiče nemusí být potichu jako myšky , když jejich dítě spí . Televize nebo rádio ( v přiměřené hlasitosti ) ruší spící dítě jen velice málo . Do snů tyto zvuky vstupují jen jako kulisa - pokud vůbec .
ZDAJÍ SE DĚTEM BAREVNÉ SNY ?
Čím je dítě mladší , tím jsou jeho sny barevnější . Později se barvy vytrácejí pod vlivem různorodosti snu . Barvy často vyjadřují prožívání , které také poskytuje důležité informace o psychickém stavu a zdraví dítěte .
Červená znamená nebezpečí , modrá oduševnělost ,zelená růst , žlutá intuici , fialová pokání , hnědá zemitost , černá nevědomost , bílá je barva nevinnosti , ale také prázdnoty .
Čtyř- až šestileté dítě dovede vyprávět o velmi pestrých snech , o ,, mnohem krásnějších barvách než v televizi ,, , ,,jak je všechno zelené a kvete ,, ...
Děti při vyprávění o snech často používají svůj vlastní slovník , někdy pomůže nechat dítě sen nakreslit a poslouchat i komentář , který dítě ke kresbě má .
Jedno šestileté dítě tvrdilo , že jeho sny probíhají v pestrých obrazech . Jen ty zlé byly vždy šedé , což mohlo být způsobeno tím , že dítě se probudí zmatené a nevzpomíná si na ,, dekoraci ,, snu , jen na šokující zážitek .
Malé děti málokdy dělají rozdíl mezi bděním a sněním . Pro ně je oboje životní realitou . Až ve věku čtyř pěti let se naučí rozlišovat mezi skutečností a tím ,co se jim zdálo . Právě proto je důležité brát ohled na to , čeho se dítě bojí a co vypráví .
Žádné komentáře:
Okomentovat