Pro našeho Michálka , ale i pro nás jsme objednali krásná modrá trika od občanského sdružení ZASKLEM .
To aby na našeho Míšu necivělo tolik lidí , a uvědomili si , že je Míša drobek jiný !
http://www.zasklem.com/home/prodej-tricek-s-potiskem
Blog patnáctiletého chlapce trpícího dětským autismem , středně těžkou mentální retardací , dětskou spastickou obrnou , opožděným vývojem řeči a jinými poruchami mozku... Pokračování tohoto blogu najdete zde http://michaleksevcik.blogspot.cz/
sobota 16. července 2011
pátek 8. července 2011
VÝLET DO ZOO OSTRAVA 7.ČERVENCE 2011
Využili jsme krásného počasí a vyrazili jsme do Ostravy do ZOO .
Ani jsme všechno neprošli , protože se dělalo strašné vedro a Michálek po 2,5 hodinovém chození byl už hodně unavený .
Ale to nejdůležitější - malou sloní slečnu jsme si přece jenom vyfotili .
Všem výlet do ZOO jenom doporučujeme , jen se tam vydejte za chládku , ta vedra jsou vážně úmorná !
Míša se musel přesvědčit , zda pojede hodně lidí vláčkem , aby nemusel pěšky .
Tady Míšovi ulétly všechny včely .
Toto měla být fotečka do rámečku , jenže si Míša pokapal čajem pravou nožičku , takže bylo hned o zábavu postaráno.
Když mám mokrou nožičku , tak se nemohu usmívat !
Největší šklíba v celé ZOO !
Malá sloní slečna narozena letos na jaře .
Všechny zvířátka vyfocené nemáme , snad zase někdy příště !
Ani jsme všechno neprošli , protože se dělalo strašné vedro a Michálek po 2,5 hodinovém chození byl už hodně unavený .
Ale to nejdůležitější - malou sloní slečnu jsme si přece jenom vyfotili .
Všem výlet do ZOO jenom doporučujeme , jen se tam vydejte za chládku , ta vedra jsou vážně úmorná !
Míša se musel přesvědčit , zda pojede hodně lidí vláčkem , aby nemusel pěšky .
Tady Míšovi ulétly všechny včely .
Toto měla být fotečka do rámečku , jenže si Míša pokapal čajem pravou nožičku , takže bylo hned o zábavu postaráno.
Když mám mokrou nožičku , tak se nemohu usmívat !
Největší šklíba v celé ZOO !
Malá sloní slečna narozena letos na jaře .
Všechny zvířátka vyfocené nemáme , snad zase někdy příště !
úterý 5. července 2011
PODÁVÁNÍ LÉKŮ DĚTEM
Snad každý z nás alespoň jednou za život potřeboval nějaký lék nebo aspoň kapky do nosu . U dospělého to nepředstavuje žádný problém , ale s malým dítětem to až tak snadné být nemusí . Proto je dobré být na to připraven a znát osvědčené finty , které podání léku mrněti usnadní .
Léky se podávají několika způsoby :
* perorálně , tedy ústy - např. tabletky , dražé , sirupy ... ;
* parenterálně , tzn . že se na místo účinku dostávají porušenou kůží - injekce , infuze ;
* lokálně , tedy aplikací přímo na pokožku nebo sliznice či do tělesných dutin - masti , gely , čípky .
Všechny léky , které se nacházejí v domácnosti , musí být uložené na místě nedostupném pro děti !
Na podávání léků dětem se nejčastěji používá :
- lžička
- kapátko
-trubička nebo stříkačka
- špička prstu .
Při podávání kapek (ústy ) nepoužívejte kovovou lžičku , protože některé druhy kapek mohou při kontaktu s kovem reagovat .Upřednostněte raději plastovou lžičku nebo skleněné či plastové kapátko .
Některé léky - sirupy ( např. antibiotika )- mají v balení speciální stříkačku na aplikaci . Pokud vám tento způsob podávání léku vyhovuje a balení stříkačku neobsahuje , můžete o ni požádat svého pediatra nebo ji koupit ve zdravotnických potřebách či lékárně .
JAK PODAT TABLETKU
Tabletku můžete před podáním rozdrtit a na lžičce smíchat s trochou mateřského mléka , čaje , jogurtu apod. U některých léků ale existuje omezení v kombinování s určitými potravinami , proto se na to předem zeptejte lékaře nebo si pečlivě prostudujte informace na příbalovém letáku Dítěti vložte lžičku do úst doprostřed směrem ke kořeni jazyka a jemně na ni zatlačte (podobně jako při podávání prvního příkrmu ). Jemný tlak na střed jazyka vyvolá polykací reflex a dítě lék snadno spolkne .
Nejmenším dětem přidržte jednou rukou hlavičku tak , aby nečekaným pohybem lék ze lžičky nevylilo . Některé starší děti odmítají při užívání léků jakkoliv spolupracovat . Pokud je to možné , můžete tabletu rozlomit na více menších částí , které se budou snadněji polykat . Jestliže ani to není účinné , upozorněte na tuto skutečnost lékaře , může zvolit jinou lékovou formu .
INJEKCE
Píchnutí injekce patří vždy do rukou zdravotníků - lékaře nebo zdravotní sestry . Vyjímku tvoří například cukrovkáři , kteří si aplikují injekčně inzulín sami pomoci speciálního inzulinového ,, pera ,, . Rodiče malých diabetiků předem zdravotníci naučí s perem zacházet .
ZAVEDENÍ ČÍPKU
Léky ve formě čípku se zavádí ko konečníku . Výhodou čípků je , že dítě nevnímá nepříjemnou chuť léku , nemůže ho vyplivnout a medikament nezatěžuje jeho trávicí ústrojí.
U malých dětí se čípky používají nejčastěji ke snížení horečky , jako první pomoc při dušnosti při zánětu hrtanu nebo jako prevence febrilních křečí . Po odstanění ochranného obalu zaveďte čípek děťátku do konečníku , jemně mu stlačte k sobě obě půlky zadečku a chvíli je tak podržte . To proto , aby se čípek mohl začít rozpouštět dříve , než se ho dítě pokusí vytlačit .
KAPKY DO NOSU
Při podávání kapek do nosu by malý pacient měl ležet nebo sedět se zakloněnou hlavou , protože tak se kapky dostanou hlouběji . Po jejich aplikaci nechte dítko ještě chvíli ležet a čtěte mu ,aby bylo v klidu . Miminka a batolata můžete držet v náručí v horizontální poloze . Nejmenším dětem byste neměli dávat kapičky na olejové bázi , a to z toho důvodu , aby jim nezatekly do dýchacích cest . Pokud vám je lékař předepíše , můžete je nakapat na vatovou tyčinku a dítěti nos vytřít .
KAPKY DO OČÍ
Nakapat dítěti kapky do oka vyžaduje aspoň částečnou spolupráci vašeho potomka . Nejvhodnější je , když dítě leží a má hlavu v mírném záklonu . Požádejte ho , aby se dívalo na jednu stranu , ukazováčkem opatrně odtáhněte dolní víčko a kápněte kapky k očnímu bělmu . Nechte dítě několikrát mrknout , případně zavřít oči a zakroužit jimi pod zavřenými víčky do všech stran , aby se kapky dostaly do všech částí oka . U menších dětí , kterým to ještě není možné vysvětlit , je vhodná asistence další osoby . Jeden dospělý pak drží dítku hlavičku a druhý povede aplikaci kapek .
KAPKY DO UŠÍ
Některé kapky do ucha se podle doporučení v příbalovém letáku mají nakapat na úzký proužek gázy a ten vložit do ouška . Obvykle ale cizí předmět dítěti vadí a vytahuje si ho . V takovém případě můžete kápnout kapky do ucha přímo i bez gázového proužku .
KRÉM , MAST NEBO GEL NA POKOŽKU
Jde o nejjednodušší způsob aplikace , postačí vaše čisté prsty . Po aplikaci je však třeba zabezpečit , aby si dítě namazané místo neškrábalo . Ideální je snažit se odvést jeho pozornost k nějaké zajímavé činnosti .
NA CO MYSLET PŘED PRVNÍM PODÁNÍM LÉKU :
- Některé symptomy choroby je možné začít léčit ještě před tím , než se vypravíte k lékaři .U malých dětí ale konzultujte použití jakéhokoliv medikamentu s jeho praktickým lékařem , protože on zná jeho zdravotní stav a okolnosti nejlépe .
- Vždy si pečlivě přečtěte příbalový leták a dodržujte uvedené dávkování s ohledem na věk a váhu dítěte . Dávky předepsané lékařem se nemusí s doporučením výrobce shodovat , ale na to vás obvykle lékař upozorní . Jeho názor respektujte .
- Léky uchovávejte v původním balení , nikdy je nepřesunujte do jiné krabičky nebo obalu .
- Po aplikaci odložte léky mimo dosah dítěte .
- Všímejte si exspirace( lhůty použitelnosti ) medikamentu uvedené na obalu a prošlé léky vraťte do lékárny , kde zajistí jejich likvidaci .
Léky se podávají několika způsoby :
* perorálně , tedy ústy - např. tabletky , dražé , sirupy ... ;
* parenterálně , tzn . že se na místo účinku dostávají porušenou kůží - injekce , infuze ;
* lokálně , tedy aplikací přímo na pokožku nebo sliznice či do tělesných dutin - masti , gely , čípky .
Všechny léky , které se nacházejí v domácnosti , musí být uložené na místě nedostupném pro děti !
Na podávání léků dětem se nejčastěji používá :
- lžička
- kapátko
-trubička nebo stříkačka
- špička prstu .
Při podávání kapek (ústy ) nepoužívejte kovovou lžičku , protože některé druhy kapek mohou při kontaktu s kovem reagovat .Upřednostněte raději plastovou lžičku nebo skleněné či plastové kapátko .
Některé léky - sirupy ( např. antibiotika )- mají v balení speciální stříkačku na aplikaci . Pokud vám tento způsob podávání léku vyhovuje a balení stříkačku neobsahuje , můžete o ni požádat svého pediatra nebo ji koupit ve zdravotnických potřebách či lékárně .
JAK PODAT TABLETKU
Tabletku můžete před podáním rozdrtit a na lžičce smíchat s trochou mateřského mléka , čaje , jogurtu apod. U některých léků ale existuje omezení v kombinování s určitými potravinami , proto se na to předem zeptejte lékaře nebo si pečlivě prostudujte informace na příbalovém letáku Dítěti vložte lžičku do úst doprostřed směrem ke kořeni jazyka a jemně na ni zatlačte (podobně jako při podávání prvního příkrmu ). Jemný tlak na střed jazyka vyvolá polykací reflex a dítě lék snadno spolkne .
Nejmenším dětem přidržte jednou rukou hlavičku tak , aby nečekaným pohybem lék ze lžičky nevylilo . Některé starší děti odmítají při užívání léků jakkoliv spolupracovat . Pokud je to možné , můžete tabletu rozlomit na více menších částí , které se budou snadněji polykat . Jestliže ani to není účinné , upozorněte na tuto skutečnost lékaře , může zvolit jinou lékovou formu .
INJEKCE
Píchnutí injekce patří vždy do rukou zdravotníků - lékaře nebo zdravotní sestry . Vyjímku tvoří například cukrovkáři , kteří si aplikují injekčně inzulín sami pomoci speciálního inzulinového ,, pera ,, . Rodiče malých diabetiků předem zdravotníci naučí s perem zacházet .
ZAVEDENÍ ČÍPKU
Léky ve formě čípku se zavádí ko konečníku . Výhodou čípků je , že dítě nevnímá nepříjemnou chuť léku , nemůže ho vyplivnout a medikament nezatěžuje jeho trávicí ústrojí.
U malých dětí se čípky používají nejčastěji ke snížení horečky , jako první pomoc při dušnosti při zánětu hrtanu nebo jako prevence febrilních křečí . Po odstanění ochranného obalu zaveďte čípek děťátku do konečníku , jemně mu stlačte k sobě obě půlky zadečku a chvíli je tak podržte . To proto , aby se čípek mohl začít rozpouštět dříve , než se ho dítě pokusí vytlačit .
KAPKY DO NOSU
Při podávání kapek do nosu by malý pacient měl ležet nebo sedět se zakloněnou hlavou , protože tak se kapky dostanou hlouběji . Po jejich aplikaci nechte dítko ještě chvíli ležet a čtěte mu ,aby bylo v klidu . Miminka a batolata můžete držet v náručí v horizontální poloze . Nejmenším dětem byste neměli dávat kapičky na olejové bázi , a to z toho důvodu , aby jim nezatekly do dýchacích cest . Pokud vám je lékař předepíše , můžete je nakapat na vatovou tyčinku a dítěti nos vytřít .
KAPKY DO OČÍ
Nakapat dítěti kapky do oka vyžaduje aspoň částečnou spolupráci vašeho potomka . Nejvhodnější je , když dítě leží a má hlavu v mírném záklonu . Požádejte ho , aby se dívalo na jednu stranu , ukazováčkem opatrně odtáhněte dolní víčko a kápněte kapky k očnímu bělmu . Nechte dítě několikrát mrknout , případně zavřít oči a zakroužit jimi pod zavřenými víčky do všech stran , aby se kapky dostaly do všech částí oka . U menších dětí , kterým to ještě není možné vysvětlit , je vhodná asistence další osoby . Jeden dospělý pak drží dítku hlavičku a druhý povede aplikaci kapek .
KAPKY DO UŠÍ
Některé kapky do ucha se podle doporučení v příbalovém letáku mají nakapat na úzký proužek gázy a ten vložit do ouška . Obvykle ale cizí předmět dítěti vadí a vytahuje si ho . V takovém případě můžete kápnout kapky do ucha přímo i bez gázového proužku .
KRÉM , MAST NEBO GEL NA POKOŽKU
Jde o nejjednodušší způsob aplikace , postačí vaše čisté prsty . Po aplikaci je však třeba zabezpečit , aby si dítě namazané místo neškrábalo . Ideální je snažit se odvést jeho pozornost k nějaké zajímavé činnosti .
NA CO MYSLET PŘED PRVNÍM PODÁNÍM LÉKU :
- Některé symptomy choroby je možné začít léčit ještě před tím , než se vypravíte k lékaři .U malých dětí ale konzultujte použití jakéhokoliv medikamentu s jeho praktickým lékařem , protože on zná jeho zdravotní stav a okolnosti nejlépe .
- Vždy si pečlivě přečtěte příbalový leták a dodržujte uvedené dávkování s ohledem na věk a váhu dítěte . Dávky předepsané lékařem se nemusí s doporučením výrobce shodovat , ale na to vás obvykle lékař upozorní . Jeho názor respektujte .
- Léky uchovávejte v původním balení , nikdy je nepřesunujte do jiné krabičky nebo obalu .
- Po aplikaci odložte léky mimo dosah dítěte .
- Všímejte si exspirace( lhůty použitelnosti ) medikamentu uvedené na obalu a prošlé léky vraťte do lékárny , kde zajistí jejich likvidaci .
pondělí 4. července 2011
JAK NAUČIT DÍTĚ NA NOČNÍK ?
Názor odborníka - MuDr . Martin Gregora , pediatr a dětský endokrinolog,
zástupce primáře dětského oddělení
Nemocnice Strakonice
Zatímco dříve mnoho dětí již kolem 1 roku věku udržovalo hygienu a nebyl pro ně problém vyčurat se do nočníku , jsou v dnešní době holčičky , které to tak brzy zvládnou , spíše vzácností . Čím je to způsobené ?
Svůj díl ,, viny ,, na tom nesou jednorázové plenkové kalhotky , které zůstávají suché , a dítě tak z počurané pleny nemá nepříjemný pocit chladu . Také se ale změnila výchova . Jsme oproti našim rodičům a prarodičům k dětem benevolentnější a nechceme je do ničeho nutit . Někdy tato výchova přechází až do extrému , kdy máme tendenci jednat s batoletem jako s dospělým člověkem , spoléháme na jeho rozum a v domnění , že vše po ústním vysvětlení pochopí , nedokážeme mu poskytnout jasné mantinely , kam až může ve svém chování zajít .
Výslednou nepřizpůsobivost a někdy až afektivní chování dítěte pak svádíme na syndrom hyperaktivity , místo na svou neschopnost.
Nikdy v minulosti nebylo tolik napsáno o učení na nočník , nebylo tolik dostupných pouček na internetu , v knihách , a matky to ,povětšinou samy , s dětmi zvládly . Inu byla jiná doba .
Co je ale třeba objektivně říci , schopnost ovládání močového měchýře potřebuje určitou zralost mozkových funkcí dítěte a nelze uspěchat .
Navíc každé dítě je jiné a ještě v 5 letech existují více než 15% dětí , které mají problém s pomočováním , za který nemohou , protože jejich neurohumorální regulace močového měchýře ještě nedozrála .
KDY JE IDEÁLNÍ DOBA NA UČENÍ NA NOČNÍK ?
Ideální doba není nikdy . Většinou dnes učení na nočník zvládají děti mezi 18 a 28 měsíci . Lepší je začít v létě , kdy nemusíme svého miláčka stále převlékat z několika vrstev oblečení a může běhat téměř nahý . Učení vyžaduje vždy značnou dávku trpělivosti a zabere rodičům hodně času .
JAK NA TO ?
* Sundejte dítěti plenky a mějte nočník po ruce . Vysvětlete mu , co od něj očekáváte , a když začne čurat na zem , odneste ho rychle na nočník a pochvalte ho , když se něco podaří , ale nehubujte , pokud se nic nepovede .
* Mějte nočník při ruce a vysazujte dítě na nočník po jídle , po pití , po svačině nebo po spaní a kdykoliv se vám zdá , že by se mu mohlo chtít kakat nebo čurat .
* Pomozte mu svléknout kalhoty a posadit se . Když hned vstává , zabavte ho hračkou a pokuste se ho udržet na nočníku asi 5 minut .
* Pokud se nevykaká ani nevyčurá , nechte ho vstát a jít si hrát .
* Jestliže se dítě naučí udržovat čistotu ve dne , můžeme zkusit odbourat plenky i na noc .
* Předpokladem je , že má ráno po vyspání suché pleny . Pak můžeme zkusit plenu na noc odložit .
zástupce primáře dětského oddělení
Nemocnice Strakonice
Zatímco dříve mnoho dětí již kolem 1 roku věku udržovalo hygienu a nebyl pro ně problém vyčurat se do nočníku , jsou v dnešní době holčičky , které to tak brzy zvládnou , spíše vzácností . Čím je to způsobené ?
Svůj díl ,, viny ,, na tom nesou jednorázové plenkové kalhotky , které zůstávají suché , a dítě tak z počurané pleny nemá nepříjemný pocit chladu . Také se ale změnila výchova . Jsme oproti našim rodičům a prarodičům k dětem benevolentnější a nechceme je do ničeho nutit . Někdy tato výchova přechází až do extrému , kdy máme tendenci jednat s batoletem jako s dospělým člověkem , spoléháme na jeho rozum a v domnění , že vše po ústním vysvětlení pochopí , nedokážeme mu poskytnout jasné mantinely , kam až může ve svém chování zajít .
Výslednou nepřizpůsobivost a někdy až afektivní chování dítěte pak svádíme na syndrom hyperaktivity , místo na svou neschopnost.
Nikdy v minulosti nebylo tolik napsáno o učení na nočník , nebylo tolik dostupných pouček na internetu , v knihách , a matky to ,povětšinou samy , s dětmi zvládly . Inu byla jiná doba .
Co je ale třeba objektivně říci , schopnost ovládání močového měchýře potřebuje určitou zralost mozkových funkcí dítěte a nelze uspěchat .
Navíc každé dítě je jiné a ještě v 5 letech existují více než 15% dětí , které mají problém s pomočováním , za který nemohou , protože jejich neurohumorální regulace močového měchýře ještě nedozrála .
KDY JE IDEÁLNÍ DOBA NA UČENÍ NA NOČNÍK ?
Ideální doba není nikdy . Většinou dnes učení na nočník zvládají děti mezi 18 a 28 měsíci . Lepší je začít v létě , kdy nemusíme svého miláčka stále převlékat z několika vrstev oblečení a může běhat téměř nahý . Učení vyžaduje vždy značnou dávku trpělivosti a zabere rodičům hodně času .
JAK NA TO ?
* Sundejte dítěti plenky a mějte nočník po ruce . Vysvětlete mu , co od něj očekáváte , a když začne čurat na zem , odneste ho rychle na nočník a pochvalte ho , když se něco podaří , ale nehubujte , pokud se nic nepovede .
* Mějte nočník při ruce a vysazujte dítě na nočník po jídle , po pití , po svačině nebo po spaní a kdykoliv se vám zdá , že by se mu mohlo chtít kakat nebo čurat .
* Pomozte mu svléknout kalhoty a posadit se . Když hned vstává , zabavte ho hračkou a pokuste se ho udržet na nočníku asi 5 minut .
* Pokud se nevykaká ani nevyčurá , nechte ho vstát a jít si hrát .
* Jestliže se dítě naučí udržovat čistotu ve dne , můžeme zkusit odbourat plenky i na noc .
* Předpokladem je , že má ráno po vyspání suché pleny . Pak můžeme zkusit plenu na noc odložit .
ENURÉZA ( POMOČOVÁNÍ ) JE LÉČITELNÁ
Pomočování během spánku neboli enuréza je normální v batolecím věku . Aby byla považována za lékařskou diagnózu (enuresis nocturna ) , musí se týkat dítěte staršího pěti let a mokrou nocí minimálně jednou za měsíc .
Většinou ( v 75% případů ) jde o vývojově podmíněnou poruchu , která vznikla pomalejším dozráváním mechanismů regulujících tvorbu a vylučování moči . Po pátém roce života je už ale třeba začít věc řešit . Kromě režimových opatření existuje i účinná a efektivní léčba .
Pro rodinu znamená pomočování dítěte psychickou i ekonomickou zátěž ( častá výměna lůžkovin a matrací , častější praní ...). Dětští enuretici se straní kolektivu a mohou být svými vrstevníky odmítáni .
U starších dětí je pomočování doprovázeno pocity viny , hanby a ztráty sebeúcty . Tomu všemu je ale možné včasným zahájením léčby předejít . Pomočování spadá do kompentenze dětského nefrologa či urologa . Základní podmínkou úspěšné léčby je pozitivní motivace všech zúčastněných . Lékař se neobejde bez trpělivosti pacienta , rodičů i ošetřujícího personálu .
Prvním krokem je úprava příjmu tekutin a močení spolu s podáváním léků snižujících noční tvorbu moči . Léky s téměř okamžitým účinkem jsou úspěšně používány v léčbě enurézy již téměř dvacet let . Podávají se většinou těsně před spaním ve formě teblet rozpustných pod jazykem .
Většinou ( v 75% případů ) jde o vývojově podmíněnou poruchu , která vznikla pomalejším dozráváním mechanismů regulujících tvorbu a vylučování moči . Po pátém roce života je už ale třeba začít věc řešit . Kromě režimových opatření existuje i účinná a efektivní léčba .
U starších dětí je pomočování doprovázeno pocity viny , hanby a ztráty sebeúcty . Tomu všemu je ale možné včasným zahájením léčby předejít . Pomočování spadá do kompentenze dětského nefrologa či urologa . Základní podmínkou úspěšné léčby je pozitivní motivace všech zúčastněných . Lékař se neobejde bez trpělivosti pacienta , rodičů i ošetřujícího personálu .
Prvním krokem je úprava příjmu tekutin a močení spolu s podáváním léků snižujících noční tvorbu moči . Léky s téměř okamžitým účinkem jsou úspěšně používány v léčbě enurézy již téměř dvacet let . Podávají se většinou těsně před spaním ve formě teblet rozpustných pod jazykem .
sobota 2. července 2011
VÝCHOVA DĚTÍ - ÚKLID
Jak uklízejí děti ? Nejraději : nijak . To slyšíme od celé řady maminek . Faktem je , že tento pojem může mít v různém věku naprosto jinou náplň .
A co můžeme udělat proto , aby se z úklidu nikdy nestal strašák ?
UKLÍZENÍ PRO ROČNÍ DĚTI
Na co si dospělý hraje , na to si také s nadšením hraje roční dítě . Když maminka hází kostky do krabice , roční dítě to bude opakovat . A hned na to je se stejným nadšením opět vyhází ven .
Hubování tu nepomůže , to jen dítě brzdí v jeho přirozené touze pro poznávání . Vezměte to sportovně : kdo vyhraje ? Velký uklízeč , nebo malý vyklízeč ?
UKLÍZENÍ PRO DVOULETÉ
Děti v tomto věku dokáží být až příliš pořádné . Dvouleté děti totiž chtějí zjistit , jak funguje svět , chtějí vědět vše , co a jak dospělí dělají . Právě proto má v tomto věku velký smysl společně s dítětem uklízet a přitom mu vysvětlovat , co právě děláme . Jak již je známo , děti se nejlépe učí z ( doufejme že dobrých ) rodičovských příkladů.
UKLÍZENÍ PRO TŘÍLETÉ A ČTYŘLETÉ
Děti , navštěvující školku , potřebují ještě při uklízení pomoc . Vše usnadní co nejjednodušší systém : krabice pro plyšáky , krabice na knihy , krabice na kostky . Kromě toho plice a věšáky ve výši dítěte . Když si děti v tomto věku společně hrají a roztahají všechny hračky , měly by je umět potom pod vaším praktickým dohledem uklidit . To už nakonec znají ze školky , navíc společný úklid je větší zábava .
PRO VŠECHNY VĚKOVÉ KATEGORIE
Mnoho dětí je dnes množstvím svých hraček úplně zahlceno . Proto pravidelně vyklízejte .Když něco , co jste dočasně vyřadila , dítě postrádá , smí to zpět do dětského pokoje . Zbytek hraček se pak může tak po půl roce vrátit . Jestliže dítě bude mít ze staronových hraček radost , je to skvělé ,když ne , je to impulz k tomu ,abychom je s lehkým srdcem někomu věnovali .
UKLÍZENÍ PRO RODIČE
Dobrá zpráva : i z chaotických dětí vyrostou zpravidla sociálně spolehliví dospělí .
Špatná zpráva : svůj pokoj si samostatně uklidit dokáže mnoho dětí až po skončení základní školy . Předtím musí být především rodičům jasno , co vyžadují . Zda je v pořádku nechat ležet rozmalované obrázky s pastelkami , anebo zda rodinné pravidlo velí , že večer bude podlaha v obývacím pokoji uklizená ! Uvědomte si ale jedno , že děti potřebují také nepořádek , aby si rozvíjely kreativitu .
Perličkou může také být , že si uvědomíme , že byt , kde bydlí dvě malé děti , nemůže být nikdy v takovém pořádku , jako byt pracujícího svobodného člověka . A že nakonec tak to má být .
A co můžeme udělat proto , aby se z úklidu nikdy nestal strašák ?
UKLÍZENÍ PRO ROČNÍ DĚTI
Na co si dospělý hraje , na to si také s nadšením hraje roční dítě . Když maminka hází kostky do krabice , roční dítě to bude opakovat . A hned na to je se stejným nadšením opět vyhází ven .
Hubování tu nepomůže , to jen dítě brzdí v jeho přirozené touze pro poznávání . Vezměte to sportovně : kdo vyhraje ? Velký uklízeč , nebo malý vyklízeč ?
UKLÍZENÍ PRO DVOULETÉ
Děti v tomto věku dokáží být až příliš pořádné . Dvouleté děti totiž chtějí zjistit , jak funguje svět , chtějí vědět vše , co a jak dospělí dělají . Právě proto má v tomto věku velký smysl společně s dítětem uklízet a přitom mu vysvětlovat , co právě děláme . Jak již je známo , děti se nejlépe učí z ( doufejme že dobrých ) rodičovských příkladů.
UKLÍZENÍ PRO TŘÍLETÉ A ČTYŘLETÉ
Děti , navštěvující školku , potřebují ještě při uklízení pomoc . Vše usnadní co nejjednodušší systém : krabice pro plyšáky , krabice na knihy , krabice na kostky . Kromě toho plice a věšáky ve výši dítěte . Když si děti v tomto věku společně hrají a roztahají všechny hračky , měly by je umět potom pod vaším praktickým dohledem uklidit . To už nakonec znají ze školky , navíc společný úklid je větší zábava .
Mnoho dětí je dnes množstvím svých hraček úplně zahlceno . Proto pravidelně vyklízejte .Když něco , co jste dočasně vyřadila , dítě postrádá , smí to zpět do dětského pokoje . Zbytek hraček se pak může tak po půl roce vrátit . Jestliže dítě bude mít ze staronových hraček radost , je to skvělé ,když ne , je to impulz k tomu ,abychom je s lehkým srdcem někomu věnovali .
UKLÍZENÍ PRO RODIČE
Dobrá zpráva : i z chaotických dětí vyrostou zpravidla sociálně spolehliví dospělí .
Špatná zpráva : svůj pokoj si samostatně uklidit dokáže mnoho dětí až po skončení základní školy . Předtím musí být především rodičům jasno , co vyžadují . Zda je v pořádku nechat ležet rozmalované obrázky s pastelkami , anebo zda rodinné pravidlo velí , že večer bude podlaha v obývacím pokoji uklizená ! Uvědomte si ale jedno , že děti potřebují také nepořádek , aby si rozvíjely kreativitu .
Perličkou může také být , že si uvědomíme , že byt , kde bydlí dvě malé děti , nemůže být nikdy v takovém pořádku , jako byt pracujícího svobodného člověka . A že nakonec tak to má být .
ZVÝŠENÁ TEPLOTA NEBO HOREČKA ?
Normální teplota lidského těla se pohybuje v rozmezí mezi 36 - 37°C .
Tato teplota během dne kolísá , obvykle je nejnižší časně z rána a nejvyšší v podvečer ...
Zvýšená teplota ,tedy teplota do 38 °C , není důvodem k velkým obavám , je to jeden z obraných mechanizmů organizmu proti infekci . Provází většinu bakteriálních a virových onemocnění - chřipku , angínu , různé záněty , a také některé úrazy (nejčastěji úrazy hlavy , například otřes mozku ) , otravy a řadu dalších neinfekčních onemocnění . U nemocí , způsobených viry nebo bakteriemi , působí horečka jako obrana organizmu , protože choroboplodné zárodky se nejvíce rozmnožují při normální tělesné teplotě .
Horečka není nemoc , ale příznak nemoci . Vysoká teplota ale nemusí souviset se závažností onemocnění . I u relativně lehkého virového onemocnění se často objevují velice vysoké teploty ( přes 39°C ). Některé děti jsou mnohem náchylnější k vysokým teplotám i při relativně lehkých onemocněních . Jako extrémní horečku ( hyperpyrexii ) označujeme teploty nad 40°C . Tyto vysoké teploty naštěstí nevedou v naprosté většině k poškození mozku a febrilní křeče ( křeče z vysoké teploty ) se objevují asi u 5% dětí a mají obvykle lehký průběh .
MĚŘENÍ TEPLOTY
Mnoho domácností používá stále ještě skleněné rtuťové teploměry . Teprve v posledních letech už začínají převažovat přesné digitální teploměry . U nich nehrozí riziko rozbití a také měří teplotu za podstatně kratší dobu . Pro rychlou orientaci slouží proužkové teploměry přikládané na kůži obvykle na čele .
Nejpřesnější je měření rektální , používá se u kojenců a tady zásadně nesmíme používat skleněné teploměry . Neměli bychom zapomínat ani na to , že takto měřená teplota bývá přibližně o 0,2°C až 0,4°C vyšší než v podpaží . U dětí do pěti let neměříme teplotu v ústech , aby omylem nerozkously a nespolkly části teploměru .
KDY NEMUSÍME SNIŽOVAT TEPLOTU
Pokud je dítě čilé , klidně spí a komunikuje , měli bychom se horečce bránit co nejméně - je totiž spolehlivým pomocníkem v boji organizmu s onemocněním . Jestliže je dítěti špatně , nemůže spát nebo má bolesti , je namístě začít horečku snižovat . Starší děti zpravidla poměrně dobře snášejí teplotu do 38°C . V žádném případě by však teplota neměla vystoupit nad 39°C . Malé děti od šesti měsíců zhruba do pěti let , bývají ohroženy vznikem febrilních křečí . Tento stav má na svědomí náhlý vzestup teploty v začátcích horečnatého onemocnění , zpravidla při infekcích horních cest dýchacích . V těchto případech je nutné okamžitě volat lékaře .
Jestliže horečka trvá více dní a teploty přesahují 38°C , musíme horečku srážet , aby nedošlo ke komplikacím . Ideálním způsobem , jak teplotu srazit , jsou mokré zábaly lýtek , hrudníku a bříška . Bavlněný ručník namočíme ve studené vodě a zlehka je ovineme . Nohy necháme volné a dítě přikryjeme pouze lehkou dekou . Zábal můžeme několikrát opakovat . Pomůže i sprchování nebo omývání vodou o teplotě asi 25 až 30°C . Když má dítě zimnici , ochlazování zábaly či sprchou nepoužíváme .
Ke snižování teploty u dětí nikdy nepoužívejte Aspirin či Acylpirin . Nejsou pro ně vhodné . Naopak Paralen , Panadol , Brufík se prodávají i ve formě baby . Většinou tyto léky obsahují paracetamol či Ibuprofen a jsou volně prodejné . Přesto se při jejich koupi poraďte se svým lékařem nebo přímo s lékárníkem .
Při horečce je nesmírně důležité zpětně doplňovat tekutiny , které dítě vypotilo . Když má dítě horečku , dejte mu pít cokoliv , na co má chuť , hlavně když dostatečně pije , radí lékaři . Příjem tekutin by měl být nejméně o padesát procent vyšší než obvykle . Do jídla dítě příliš nenuťte .
KDY NEČEKÁME A VOLÁME LÉKAŘE
U kojenců do čtyř měsíců je důvodem k okamžité návštěvě lékaře teplota
nad 38°C . Některé nebezpečné nemoci se totiž v prvních měsících života neprojevují klasickými symptomy , ale pouze horečkou , proto je nutné okamžité a důkladné vyšetření .
Ke starším dětem při teplotě nad 39°C. Je vhodné lékaře kontaktovat i při nižších teplotách , pokud má dítě další příznaky nemoci , jakými jsou kašel , bolest v krku , bolesti zad . Lékaře bychom měli určitě kontaktovat , pokud horečka přetrvává déle než 24 hodin , a to i bez dalších příznaků .
Ale pozor - nemusí být vždy jen důvod k poplachu . I zdravým dětem může teplota někdy rychle stoupnout , jak se trefně říká - vyletět . Stačí ,aby skotačily na hřišti na sluníčku nebo třeba jen dováděly na oslavě narozenin . V těchto případech by však teplota měla asi během půl hodiny zase klesnout na normální hodnotu .
Tato teplota během dne kolísá , obvykle je nejnižší časně z rána a nejvyšší v podvečer ...
Zvýšená teplota ,tedy teplota do 38 °C , není důvodem k velkým obavám , je to jeden z obraných mechanizmů organizmu proti infekci . Provází většinu bakteriálních a virových onemocnění - chřipku , angínu , různé záněty , a také některé úrazy (nejčastěji úrazy hlavy , například otřes mozku ) , otravy a řadu dalších neinfekčních onemocnění . U nemocí , způsobených viry nebo bakteriemi , působí horečka jako obrana organizmu , protože choroboplodné zárodky se nejvíce rozmnožují při normální tělesné teplotě .
Horečka není nemoc , ale příznak nemoci . Vysoká teplota ale nemusí souviset se závažností onemocnění . I u relativně lehkého virového onemocnění se často objevují velice vysoké teploty ( přes 39°C ). Některé děti jsou mnohem náchylnější k vysokým teplotám i při relativně lehkých onemocněních . Jako extrémní horečku ( hyperpyrexii ) označujeme teploty nad 40°C . Tyto vysoké teploty naštěstí nevedou v naprosté většině k poškození mozku a febrilní křeče ( křeče z vysoké teploty ) se objevují asi u 5% dětí a mají obvykle lehký průběh .
MĚŘENÍ TEPLOTY
Mnoho domácností používá stále ještě skleněné rtuťové teploměry . Teprve v posledních letech už začínají převažovat přesné digitální teploměry . U nich nehrozí riziko rozbití a také měří teplotu za podstatně kratší dobu . Pro rychlou orientaci slouží proužkové teploměry přikládané na kůži obvykle na čele .
Nejpřesnější je měření rektální , používá se u kojenců a tady zásadně nesmíme používat skleněné teploměry . Neměli bychom zapomínat ani na to , že takto měřená teplota bývá přibližně o 0,2°C až 0,4°C vyšší než v podpaží . U dětí do pěti let neměříme teplotu v ústech , aby omylem nerozkously a nespolkly části teploměru .
KDY NEMUSÍME SNIŽOVAT TEPLOTU
Pokud je dítě čilé , klidně spí a komunikuje , měli bychom se horečce bránit co nejméně - je totiž spolehlivým pomocníkem v boji organizmu s onemocněním . Jestliže je dítěti špatně , nemůže spát nebo má bolesti , je namístě začít horečku snižovat . Starší děti zpravidla poměrně dobře snášejí teplotu do 38°C . V žádném případě by však teplota neměla vystoupit nad 39°C . Malé děti od šesti měsíců zhruba do pěti let , bývají ohroženy vznikem febrilních křečí . Tento stav má na svědomí náhlý vzestup teploty v začátcích horečnatého onemocnění , zpravidla při infekcích horních cest dýchacích . V těchto případech je nutné okamžitě volat lékaře .
Jestliže horečka trvá více dní a teploty přesahují 38°C , musíme horečku srážet , aby nedošlo ke komplikacím . Ideálním způsobem , jak teplotu srazit , jsou mokré zábaly lýtek , hrudníku a bříška . Bavlněný ručník namočíme ve studené vodě a zlehka je ovineme . Nohy necháme volné a dítě přikryjeme pouze lehkou dekou . Zábal můžeme několikrát opakovat . Pomůže i sprchování nebo omývání vodou o teplotě asi 25 až 30°C . Když má dítě zimnici , ochlazování zábaly či sprchou nepoužíváme .
Ke snižování teploty u dětí nikdy nepoužívejte Aspirin či Acylpirin . Nejsou pro ně vhodné . Naopak Paralen , Panadol , Brufík se prodávají i ve formě baby . Většinou tyto léky obsahují paracetamol či Ibuprofen a jsou volně prodejné . Přesto se při jejich koupi poraďte se svým lékařem nebo přímo s lékárníkem .
Při horečce je nesmírně důležité zpětně doplňovat tekutiny , které dítě vypotilo . Když má dítě horečku , dejte mu pít cokoliv , na co má chuť , hlavně když dostatečně pije , radí lékaři . Příjem tekutin by měl být nejméně o padesát procent vyšší než obvykle . Do jídla dítě příliš nenuťte .
KDY NEČEKÁME A VOLÁME LÉKAŘE
U kojenců do čtyř měsíců je důvodem k okamžité návštěvě lékaře teplota
nad 38°C . Některé nebezpečné nemoci se totiž v prvních měsících života neprojevují klasickými symptomy , ale pouze horečkou , proto je nutné okamžité a důkladné vyšetření .
Ke starším dětem při teplotě nad 39°C. Je vhodné lékaře kontaktovat i při nižších teplotách , pokud má dítě další příznaky nemoci , jakými jsou kašel , bolest v krku , bolesti zad . Lékaře bychom měli určitě kontaktovat , pokud horečka přetrvává déle než 24 hodin , a to i bez dalších příznaků .
Ale pozor - nemusí být vždy jen důvod k poplachu . I zdravým dětem může teplota někdy rychle stoupnout , jak se trefně říká - vyletět . Stačí ,aby skotačily na hřišti na sluníčku nebo třeba jen dováděly na oslavě narozenin . V těchto případech by však teplota měla asi během půl hodiny zase klesnout na normální hodnotu .
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)